„Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni…“ Matouš 7:2
To je verš k našemu vystřízlivění: „Nesuďte, abyste nebyli souzeni“ (Matouš 7:1). Ježíš byl na náboženské lidi své doby tvrdý, protože marnili čas puntičkářskými výčitkami. Odsuzovali učedníky, že si nemyjí ruce, nebo Ježíše, že uzdravuje v sobotu. Podívej se a zamyli se na Ježíšovou odpovědí: „Vy soudíte podle zdání. Já nesoudím nikoho. Jestliže já přece soudím, je můj soud pravdivý, neboť nesoudím sám, ale se mnou i ten, který mě poslal“ (Jan 8:15–16).
Několik otázek, které by sis měl zodpovědět: „Soudíš druhé podle toho, co dělají, a sebe podle svých úmyslů? Když něčí chování neodpovídá tomu, jak by ses rozhodl ty, neukvapuješ se se svými komentáři? Když s tebou lidé nedrží krok nebo dělají něco jinak, než bys ty chtěl, označíš je za líné nebo zbytečné? Když o někom slyšíš něco negativního, říkáš to dál, aniž by sis ověřil, zda je to pravda?“
Benjamin Franklin řekl: „Rozhodl jsem se, že o nikom nebudu mluvit špatně … dokonce ani tehdy, když to bude pravda. Raději omlouvám to, z čeho je druzí obviňují, a při vhodné příležitosti říkám o každém všechno dobré, co o něm vím.“
Pokud máš opravdový zájem o někoho, kdo jde nesprávným směrem a zasloužil si, aby s ním o tom někdo mluvil, udělej to v duchu lásky. A pamatuj, že to právo máš díky tomu, že důsledně projevuješ lásku a pečuješ o něho.