„Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů.“ 1. Korintským 12:27
Nikdo z nás nemůže udělat sám, co můžeme zvládnout společně. Pavel napsal: „Vy jste tělo Kristovo (církev), a každý z vás je jedním z jeho údů“ (1. Korintským 12:27). Jeho tělo je však známé tím, že se špatně chová. Mozek přezírá srdce (intelektuálové neberou vážně uctívače). Ruce kritizují kolena (lidé činu kritizují modlitebníky). Oči odmítají být partnery nohou (vizionářští myslitelé nechtějí spolupracovat s lidmi prosté služby). Proto Pavel napsal: „Oko nemůže říci ruce: ‚Nepotřebuji tě!‘ Ani hlava nemůže říci nohám: ‚Nepotřebuji vás!‘“ (1. Korintským 12:21).
Megacírkev potřebuje menší sbory. Liberál potřebuje konzervativce. Pastor potřebuje misionáře. Spolupráce je víc než jen dobrý nápad; je to biblický příkaz: „… usilovně hleďte zachovat jednotu Ducha, spojeni svazkem pokoje“ (Efezským 4:3). Pokud spolupracujeme v jednotě, pak Bůh podle Bible přikazuje své požehnání (viz Žalm 133:1–3, ČSP). Nebyli jsme povoláni vzájemně se srovnávat, soupeřit, stěžovat si nebo kritizovat. Byli jsme povoláni, abychom se vzájemně doplňovali!
Ježíš řekl: „Opět vám pravím, shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský Otec jim to učiní. Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich“ (Matouš 18:19–20). Jaké úžasné zaslíbení! Pokud ovšem jsme ve shodě, jak Ježíš řekl. Pak přichází, slyší a odpovídá na naše modlitby.