Jak se líbit Bohu

„… budete-li trpělivě snášet soužení, ač jednáte dobře, to je milost před Bohem.“        1. Petrova 2:20

Když s nějakými lidmi trávíš mnoho času, začneš se jim podobat. Proto si pečlivě vybírej přátele. Pokud budeš trávit čas s lidmi zlostnými a roztrpčenými, riskuješ, že se sám staneš vzteklým a roztrpčeným. Postoje jsou totiž nakažlivé.
Ilustruje to jeden velice pěkný příběh. Jeden člověk se každé ráno zastavil u novinového stánku, aby si koupil denní tisk. Vždycky s velkou zdvořilostí pozdravil prodavače, sklidil však značně drsnou a nezdvořilou odpověď – prodavač mu hrubě strčil noviny skoro do obličeje. Zákazník mu na to odpovídal přívětivým úsměvem a přáním pěkného dne. Tak to trvalo několik dní, až se ho jeden přítel zeptal: „Jedná s tebou pořád tak hrubě?“ Muž odpověděl: „Bohužel ano.“ „A ty jsi k němu pořád tak slušný a přátelský?“ „Ano, jsem,“ odvětil muž. Přítel nechápal: „Proč jsi k němu tak vlídný, když on se chová tak hrubě?“ Odpověď zněla: „Protože nechci, aby on rozhodoval o tom, jak já budu jednat.“
V Bibli je návod, jak se líbit Bohu: „… budete-li trpělivě snášet soužení, ač jednáte dobře, to je milost před Bohem. K tomu jste přece byli povoláni; vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích. On ‚hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest‘. Když mu spílali, neodplácel spíláním; když trpěl, nehrozil, ale vkládal vše do rukou toho, jenž soudí spravedlivě“ (1. Petrova 2:20–23).