„Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.“ Jakub 1:5
Včera jsme mluvili o poddajných dětech a porovnávali jsme je s dětmi vzdorovitými. Každý rodič, který má dvě nebo více dětí, je pravděpodobně požehnán alespoň jedním od každého z nich. Když je jedno dítě jako pytel dynamitu a druhé nejdražší zlatíčko, může být poddajné, něžné dítě snadno znevýhodňováno. Jakmile je tu nějaká nepříjemná práce, čeká se, že ji udělá ono, protože maminka s tatínkem nemají energii k zápasu s „tygrem“. Když je nutné, aby se jedno dítě obětovalo nebo se něčeho vzdalo, máme tendenci vybrat to, které si nebude stěžovat příliš hlasitě. Za takových okolností je poddajné dítě v nevýhodě.
Následky takové nespravedlnosti by měly být zřejmé. Poddajné dítě se časem rozzlobí. Prožívá pocit bezmoci a vzteku, který bublá pod povrchem. Je jako starší syn v podobenství o marnotratném synu (viz Lukáš 15:11–32). Nebouřil se proti svému otci, ale nelibě nesl pozornost, které se dostávalo jeho nezodpovědnému bratrovi. To je typické! Proto se musíš snažit udržet při jednání se svým poddajným dítětem rovnováhu. Dej pozor, aby se mu dostávalo stejného dílu pozornosti. Pomoz mu najít způsob, jak vycházet se svým panovačným sourozencem. V rozumných mezích mu dej prostor dělat vlastní rozhodnutí.
Výchova dětí není nic snadného. Dokonce i ty „nejlépe zvladatelné“ potřebují naše poctivé úsilí – a Boží moudrost. A ta je k dispozici: „Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána“ (Jakub 1:5).