„Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ Matouš 5:48
Ježíš řekl: „Dávejte, a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám“ (Lukáš 6:38). Všimni si, že neřekl: „Dávejte jen těm, kdo vám to mohou oplatit.“ John Bunyan, autor Cesty poutníka, řekl: „Pokud jsi dnes neudělal něco pro někoho, kdo ti to nemůže oplatit, pak jsi dnešek neprožil dobře.“
V Ježíšových dobách mohl římský voják legálně přinutit židovského civilistu, aby mu nesl jeho těžké zavazadlo, a to až do vzdálenosti jedné míle. Bylo to jeho právo, a kdyby dotyčný odmítl, vystavil by se nebezpečí. Takže jít první míli znamenalo udělat pouze to, co bylo zákonem vyžadováno. Pak přišel Ježíš a řekl: „Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě“ (Matouš 5:41). Proč? Protože míle navíc ti dává příležitost ovlivnit životy druhých. Člověk, který je ochoten ujít míli navíc, je někdo, kdo se o druhé zajímá víc, než si lidé myslí, že je moudré; riskuje víc, než si lidé myslí, že je bezpečné; sní víc, než si lidé myslí, že je praktické; věří víc, než si lidé myslí, že je možné; a dává víc, než si lidé myslí, že je nutné.
Ježíš jinými slovy říká: „Pokud jediné, co děláš, je to, že miluješ lidi, kteří jsou milí, jakou odměnu čekáš? To může dělat každý. Když zdravíš ty, kteří zdraví tebe, očekáváš medaili? To umí kterýkoliv běžec na jednu míli. Stručně řečeno to, co říkám, je – dospěj. Jsi občanem království, tak podle toho žij. Žij ve shodě s identitou, kterou ti Bůh dal – velkoryse a laskavě vůči ostatním, tak, jako Bůh jedná ve vztahu k tobě“ (viz Matouš 5:46–48). Proto vždycky udělej víc, než se od tebe očekává.