„Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy.“ Koloským 3:13
Pro některé lidi vánoce nejsou obdobím radosti, ale deprese. Někdy je to proto, že jejich rodiny jsou poničené rozvodem a oni mají bolavé vzpomínky. V knize „Žádná z těchto nemocí“ popisují autoři S. I. McMillen a David Stern poškození, která sami sobě způsobujeme tím, že někoho nemáme rádi nebo mu odmítáme odpustit: „V okamžiku, kdy začnu nenávidět nějakého člověka, stávám se jeho otrokem. Dotyčný ovládá moje myšlenky, moje pocity, dokonce i moje sny. Do mého krevního řečiště se neustále vyplavují stresové hormony a oslabují moje tělo. Ten, koho nenávidím, mě pronásleduje všude, kamkoliv jdu.“
Když se jako rodina o vánocích sejdete, možná tam bude i člen rodiny, kterého nemáš rád nebo jsi mu neodpustil. Jestli to tak je, pamatuj, že Ježíš přišel na tento svět, aby miloval nemilované a odpustil těm, kdo si to nezaslouží. Slovo „milost“ znamená „bezpracně získaná, nezasloužená přízeň“. Kristus z tvého srdce odstraní hněv a vztek, pokud ho necháš. Jestliže se netěšíš, že se s někým letos o vánocích setkáš, modli se: „Pane, vyznávám, že nemám rád xxx a děsím se toho, že s ním budu muset být. Pomoz mi odpustit a projevit mu milost. Ať o těchto vánocích skrze mě proudí Kristova láska. Modlím se v Ježíšově jménu. Amen.“ Možná si myslíš, že si dotyčný nezaslouží, abys mu odpustil. Ano, ale ty sis Boží lásku a odpuštění také nezasloužil.
Ježíš řekl: „Ale vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují … Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi“ (Lukáš 6:27–31). To je duch vánoc!