„Jestliže vás Syn osvobodí (učiní z vás svobodné lidi), pak budete skutečně a nezpochybnitelně svobodní.“ Jan 8:36, přel. z angl.
Žijeme ve světě tlaku vrstevníků. Druzí určují standard a my ho nosíme, jezdíme v něm, citujeme ho a jednáme podle něj. Někdy je to v pořádku; pokud ale jde o nasměrování tvého života, pak rozhodně ne.
Ježíš řekl: „Jestliže vás Syn osvobodí (učiní z vás svobodné lidi), pak budete skutečně a nezpochybnitelně svobodní“ (Jan 8:36, přel. z angl.). To znamená, že budeš svobodný od tlaku, jímž se na tebe snaží působit druzí; svobodný, abys byl člověkem, k němuž tě Bůh povolal být; svobodný, abys hledal jeho odpovědi, místo aby ses pořád ohlížel na jiné lidi. Bible říká: „Člověk musí být spokojený s darem, který mu je dán z nebes“ (Jan 3:27, přel. z angl.). Když nahlédneš pod povrch, zjistíš, že v hloubi duše mnozí z nás zápasí s nejistotou. Jsme soutěživí, neustále se porovnáváme s druhými. Žárlíme na jejich majetek, jejich schopnosti i jejich úspěch. Zjišťujeme, že se snažíme držet krok s určitými lidmi nebo chceme být stejní jako oni. Ve výsledku jsme frustrovaní, protože jednáme mimo hranice toho, k čemu nás Bůh povolal. Jinými slovy, nejsme sami sebou!
Pochop jedno – křesťanský život je závod, přičemž je nutné, abys běžel po své vlastní dráze. Nikdy se nebudeš těšit z plnosti Božího požehnání, pokud se nezaměříš na to, abys byl člověkem, jakým tě Bůh chtěl mít, když tě tvořil. Takže se podívej do zrcadla a řekni: „Jsem, co jsem. Nemohu být nikým jiným než tím, kým mě Bůh povolal být. Proto se soustředím na to, abych byl nejlepší, jaký mohu být, a budu oslavovat každý okamžik, kdy se mi to bude dařit.“