„… v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti…“ Filipským 4:6
Umíš si představit, že bys přišel do restaurace a zeptal se, jestli je tvoje objednávka připravená k vyzvednutí? „Kdy jste objednávku podával?“ zeptá se číšník. „Já jsem ale nic neobjednával,“ odpovíš. „Jenom mě napadlo, že byste třeba mohli mít něco na moje jméno.“ Takové předpokládání by bylo stejně směšné, jako čekat, že Bůh odpoví na modlitby, které jsi nevyslovil, nebo jsi je vyslovil bez víry. Jakub napsal: „Chcete mít, ale nemáte. Ubíjíte a nevražíte, ale ničeho nemůžete dosáhnout. Sváříte se a bojujete – a nic nemáte, protože neprosíte“ (Jakub 4:2).
Dá ti Bůh všechno, o co požádáš? Ne. „Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte nedobře: jde vám o vaše vášně“ (Jakub 4:3). Tvoje prosba musí být ve shodě s Boží vůlí. „Máme v něho pevnou důvěru, že nás slyší, kdykoliv o něco požádáme ve shodě s jeho vůlí“ (1. Janova 5:14). Jeremjáš řekl: „Dobrý je Hospodin k těm, kdo v něho naději složí, k duši, jež se na jeho vůli dotazuje“ (Pláč 3:25). Modlitba očekávání je projevem důvěry v Boží dobrotu. Proto místo toho, aby sis dělal starosti nebo o problému mluvil s každým kromě Boha, nebo místo toho, abys vzal věci do vlastních rukou, řekni: „Pane, budu ti v tomto důvěřovat bez ohledu na výsledky,“ a on poctí tvou víru. Pavel napsal: „… v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu“ (Filipským 4:6).