„Víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni…“ 1. Janova 3:2
Jestli jsi rodič dítěte s Downovým syndromem nebo dítěte na vozíčku, napiš na dveře jeho ložnice tato slova: „Budeme mu podobni“ (viz 1. Janova 3:2). Postižení, nakažení, upoutaní na lůžko i anemičtí ať uléhají ke spánku se stejným zaslíbením: „Budeme mu podobni“. Ať si toto zaslíbení vezmou k srdci lidé po amputaci a s atrofií: „Budeme mu podobni“. Jednou přejdeme z pozemské podoby života výše a nabudeme jeho podoby. Budeme mít duchovní tělo.
Zde na zemi tvé neobnovené tělo bojuje s obnoveným duchem. Tvé oči se dívají tam, kam by neměly. Tvé chuťové buňky touží po nevhodných nápojích a jídlech. Tvé srdce ví, že bys neměl mít strach, ale tvoje mysl je stále ustaraná. Nemluví ti z duše Pavlova zpověď? „Ve své nejvnitřnější bytosti s radostí souhlasím se zákonem Božím; když však mám jednat, pozoruji, že jiný zákon vede boj proti zákonu, kterému se podřizuje má mysl, a činí mě zajatcem zákona hříchu, kterému se podřizují mé údy“ (Římanům 7:22–23). V nebi už se jednotlivé „části“ tebe nebudou bouřit. Budeš mít nové duchovní tělo a každá jeho část bude spolupracovat s ostatními částmi ke společnému cíli.
Joni Eareckson Tadaová, která je od svých sedmnácti let upoutaná na vozík, řekla: „Nemohu se dočkat, až budu oblečena do spravedlnosti bez kousku hříchu. Ano, bude úžasné vstát, protáhnout se a dostat se do nebe, ale ještě úžasnější bude nabídnout ryzí chválu. Nebude mě ochromovat rozptylování, nebudu postižená neupřímností, nebudu znevýhodněná polovičatostí. Moje srdce se připojí k ostatním a bude přetékat nespoutaným uctíváním. Konečně budeme mít plné obecenství s Otcem a Synem. Pro mě bude toto ta nejlepší část nebe.“
Dnešní slovo pro tebe je: „Budeme mu podobni“.