„Spravedlivý cítí i se svým dobytkem….“ Přísloví 12:10
Jeden muž se při objednávání hotelu zeptal: „Mohl bych s sebou vzít svého psa? Je dobře vychovaný.“ Majitel hotelu odpověděl: „Provozuji tento hotel již čtyřicet let a ještě se mi nestalo, že by nějaký pes ukradl ručníky, povlečení, stříbrné příbory nebo obrazy na stěnách. V životě jsem nemusel žádného psa uprostřed noci vyhazovat pro opilost nebo výtržnictví a žádný neutekl bez placení. Váš pes je samozřejmě vítán. Navíc, pokud se za vás zaručí, jste vítáni oba.“
Šalomoun napsal: „Spravedlivý cítí i se svým dobytkem…“ (Přísloví 12:10). Cožpak takhle lze nahlížet na spravedlnost? Možná tě hned napadlo, že to moc duchovně nezní. Zamysli se znovu! „Každý dobrý dar … je shůry, sestupuje od Otce… (Jakub 1:17). Mnohé zarmoucené srdce potěší přítulnost a věrnost domácího mazlíčka, který zmírní zármutek a pomůže přijít na jiné myšlenky. Věděli jste, že lidé s domácími mazlíčky se dožívají delšího věku, jsou zdravější, rychleji se zotavují a nepropadají tak často depresím? Nelze zapomenout na vystresované psy, kteří 11. září 2001 zoufale vyli na troskách Světového obchodního centra a hledali své páníčky, kteří v nich zahynuli. A co teprve vodicí psi, kteří dokáží nahradit oči slepým a zrakově postiženým. To už docela duchovně zní, ne?
Když Bůh stvořil naše mazlíčky, „viděl, že to je dobré“ (viz 1. Mojžíšova 1:25). Proč to řekl? Protože vykazují lidské ctnosti nezatížené lidskými zlozvyky. Zkusme na ně s vděčností pohlížet jako na dar od Boha a dobře se o ně starejme!