„Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti.“ Jan 10:10
Zde je několik otázek, které by sis měl pravidelně klást:
1) Jsem přístupný? Když Ježíš mluvil o farizeích, řekl: „… mají rádi přední místa na hostinách a přední sedadla v synagógách, líbí se jim, když je lidé na ulicích zdraví a říkají jim ‚Mistře‘“ (Matouš 23:6–7). V Ježíšově době si někteří rabíni mysleli, že skutečná duchovnost vyžaduje udržovat si odstup od lidí. Je ironií, že jediný rabín, kterého se mohli vyvrženci dotknout, byl Bůh sám. Ježíš byl tím nejpřístupnějším člověkem, kterého kdy potkali.
2) Jsem laskavý? John Ortberg napsal: „Jakmile začneme usilovat o ctnost, začneme se ptát, proč ostatní nejsou tak ctnostní jako my. Připomíná nám to odpověď Homera Simpsona, když se ho sousedé zeptali, kde byli: ‚Jeli jsme na křesťanský tábor; učili jsme se, jak být víc kritický.‘ Byl jsi také na takovém táboře? Kategorizuje tvůj vnitřní hlas lidi: ‚Tenhle je chudý a závislý – držet si ho od těla. Tamten je chytrý a má co nabídnout – s tím se snažit spojit.‘? Proč neustále hodnotíme lidi, jako bychom byli v nějaké soutěži?“
3) Jsem realistický? Jeden malý chlapec v nedělní škole věděl, jaký druh odpovědi se od něj čeká, takže když se ho učitel zeptal: „Je to hnědé, chlupaté, má to huňatý ocas a dělá si to zásoby oříšků. Co je to?“, zamumlal: „Tuším, že správná odpověď je Ježíš – ale opravdu mi to připadá jako veverka!“ Často se snažíme říkat věci, které znějí duchovně, abychom zapůsobili na lidi, a oni přitom nemají ponětí, o čem mluvíme. Proto buďme realističtí vůči sobě i vůči druhým!
4)