„Uplynula řada dnů a potok vyschl, protože v zemi nenastaly deště.“ 1. Královská 17:7
Žalmista napsal: „Blaze tomu, kdo má ku pomoci Boha Jákobova, kdo s nadějí vzhlíží k Hospodinu, svému Bohu…“ (Žalm 146:5). Jeden spisovatel napsal: „Někdy, když nemůžeme vyjít s penězi, nám lidé říkají, že si máme udělat přesný rozpočet, a my se tomu tiše smějeme. Díváme se na danou situaci a říkáme: ‚To nejde.‘ Je to chvíle, kdy musíme důvěřovat Bohu.“
Tvé možnosti nejsou omezeny okolnostmi z minulosti nebo současnosti. Pokud nemáš dost peněz na to, abys zaplatil nutné výdaje, udělej to nejlepší, co můžeš, a zbytek nech být. Důvěřuj Bohu, že naplní tvé potřeby a nespoléhej na svou peněženku. Dívej se na svůj zdroj. Nárokuj si neomezené Boží zaopatření. Udělej, co máš udělat. Usiluj o finanční zodpovědnost v myšlenkách i v činech. Pros o moudrost a naslouchej Božímu vedení. Potom se zbav strachu a potřeby mít nad tím kontrolu. Všichni víme, že peníze jsou nezbytnou součástí života – a Bůh to ví také. F. B. Meyer řekl: „Naše vzdělání ve víře nebude úplné, dokud se nenaučíme, že Boží zaopatření funguje přes ztráty. Bůh nám slouží prostřednictvím našich selhání a ztráty věcí. Vysychající potok, u něhož seděl Elijáš, je obrazem našich životů! Je to příběh našich minulých dnů a proroctví o našich zítřcích. Musíme se naučit porozumět rozdílu mezi důvěrou v dar a důvěrou v dárce. Dar můžeme mít na určitou dobu, ale dárce je věčný. Kdyby Pán vedl Elijáše přímo k vdově do Sarepty, připravil by ho o něco, co mu pomohlo být lepším člověkem, který žije vírou. Kdykoliv naše pozemské zdroje vyschnou, je to proto, abychom se naučili, že naše naděje a zdraví jsou v Bohu.“