„Nalomenou třtinu nedolomí a doutnající knot neuhasí…“ Matouš 12:20
Bůh je opravář, ne kontrolor! Jsi rád? S ním zpackané životy nemusí být koncem příběhu. Někdo ho nazval Bohem „druhé šance“ – jak krátkozraké! Pokud bychom měli jen dvě šance, všichni bychom byli bídně a beznadějně ztraceni. On je Bůh „mnoha sedmiček“ (viz Matouš 18:22). V řečtině sedm představuje nekonečno. Bůh je tedy bohem nekonečné milosti. Dává ti ji tak dlouho, dokud si pokorně uvědomuješ svá selhání a máš touhu začínat znovu.
Ze „třtiny“ v dnešním verši by si dobrý pastýř vyrobil už snad jen píšťalku, protože uschla, popraskala a stala se bezcennou. Doutnající „knot“ by byl k ničemu, protože své světlo již vydal. Obě přirovnání představují odvrženého člověka, kterého si stejně jako poškozeného zboží nikdo nevšimne. Ježíš však slíbil je opravit a uzdravit, nedolamuje ani neuhašuje ty, kdo selhali. Přeje si umožnit nám nový začátek bez ohledu na naše selhání.
Pravdou je, že selháváme všichni! Jako potomkům Adama je nám to přirozené a nedělá nám žádné potíže „hrabat se v odpadcích“. Abraham lhal a uvedl Sáru do ohromně riskatní situace. Jákob byl podvodník a sobecký šejdíř. Mojžíš se rozhodl vzít věci do své ruky a skončil v emigraci. David byl cizoložník a podlý vrah, který zradil věrného přítele. Petr se obrátil ke Kristu zády. Bůh si však použil každého z nich, aby naplnil svou vůli. A tebe si může použít také, protože „… kde se rozmohl hřích, tam se ještě mnohem více rozhojnila milost…“ (Římanům 5:20). Takže můžeš začít znovu.