„Pojďte sami stranou na pusté místo a trochu si odpočiňte!“ Marek 6:31
Bible říká: „Počet našich let je sedmdesát roků, jsme-li při síle, pak osmdesát…“ (Žalm 90:10). Pokud ti Bůh požehná, aby ses tohoto věku dožil, strávíš průměrně dvacet čtyři let spánkem, dvacet let prací, deset let službou v církvi nebo volnočasovými aktivitami (prázdniny, dovolené), sedm let jídlem, šest let cestováním, čtyři roky nemocemi a dva roky oblékáním.
Kierkegaard řekl: „Sevření zaneprázdněností je jako kletba, která si vybírá čím dál tím mladší oběti, jež si stěží najdou čas, aby v nich Bůh stačil vybudovat křesťanský charakter.“ Je chybou si myslet, že spěchem si v životě vykoupíš čas. Právě naopak. Zaneprázdněnost je, snad kromě určité hladiny adrenalinu a pocitu důležitosti, nepřítelem tvé duše. Může tě připravit o duchovní růst, protože ti zabrání zkoumat a prověřovat tvé srdce. Nejde o počet věcí, které se ti podaří každý den zvládnout, ale o kvalitu tvého života. Neznamená to, že nesmíš být zaneprázdněný, ale musíš to něčím vyvážit. Jeden znalec Písma pronesl, že „samota je pročišťující výheň“. Známe tři druhy samoty:
1) Krátké okamžiky, které zažíváme denně.
2) Delší úseky řádu dní, kdy unikáme všemu shonu. Ježíš navzdory svému hektickému rozvrhu dodržoval zvyk uniknout z dosahu zástupů a trávit čas se svým Otcem. (Věděl něco, co my ne?) Proto řekl učedníkům: „Pojďte sami stranou na pusté místo a trochu si odpočiňte!“
3) Vynucený odpočinek. „Dopřává mi odpočívat…“ (Žalm 23:2). Nečekej, až tě Bůh přinutí „dopřát si odpočinku“! Snaž se o vyvážený život.