„Ti tři bohatýři vtrhli do pelištejského tábora…“ 2. Samuelova 23:16
David věděl, jak vychovat další vůdce. On lidi „nevyužíval“. On nejprve rozpoznal, co v nich je, dal jim příležitost sloužit a pak je odměnil a ocenil. Výsledkem bylo, že byli ochotni za něj položit život. Ve 2. Samuelově 23:15-16 čteme: „Tu David zatoužil: ‚Kdo mi dá napít vody z betlémské studny‘ … Ti tři bohatýři vtrhli do pelištejského tábora, načerpali vodu z betlémské studny … a přinesli ji Davidovi.“ Je nemožné naučit se vůdcovství jinak než praxí. Konec konců vůdcovství je aktivita. Jako vedoucí budeme přirozeně tíhnout k tomu zadávat druhým pouze úkoly, než jim předávat zodpovědnost. Pokud však neumíme delegovat – včetně předání části autority a s ní i zodpovědnosti – naši lidé nikdy nezískají potřebné zkušenosti, aby se naučili dobře vést.
Pokud jsi vůdce, odpověz si upřímně na otázku: Dávám svým lidem příležitost, aby se učili vést? „A co když se jim to nepodaří?“ namítneš. S tím musíš počítat, že se něco nepodaří! Pokud sis však vybral lidi s opravdovými vůdcovskými schopnostmi, naučí se to.
Dr. John Maxwell napsal: „Když jsem už jako starší trochu vyzrál, pochopil jsem, že mám ‚odblokovávat zábrany‘. To bylo mým hlavním posláním vedoucího týmu. Pokud jsem pomohl členům svého týmu odblokovat jejich zábrany, splnil jsem svoji úlohu. Čím více bloků jsem jim pomohl odstranit, tím více pravděpodobnější bylo, že se rozvine jejich potenciál.“ David vychoval vůdce, kteří se stali známými jako „bohatýři“, a podobně musíš investovat do druhých i ty.