„Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu.“ Filipským 4:13
Začni věřit, že se můžeš změnit. Tvé chování je řízeno tvým přesvědčením. Způsob, jakým uvažuješ, ovlivňuje to, jak se cítíš. A když tvé pocity dostatečně zesílí, začnou určovat způsob tvého jednání. Jeden říká: „Nemohu to udělat,“ druhý: „Mohu to udělat,“ a oba mají pravdu. Většinu času sám sebe předurčuješ k porážce tím, co říkáš. Svými slovy posiluješ buď správný, nebo špatný postoj víry.
V 1. Petrově epištole nám Bůh třikrát připomíná nutnost jasné mysli a sebeovládání. Proč? Protože jasná mysl je pro sebeovládání nezbytná. Když nám Bůh dal moc zvolit si své myšlenky, dal nám tím i moc měnit své návyky. Říká nám snad druhý verš dvanácté kapitoly listu Římanům, že se máme proměnit pomocí těžké práce nebo silné vůle? Ne. Jak se tedy máme měnit? Obnovou mysli. Když je tvé sebeovládání vystaveno zkoušce, musíš svou mysl naplnit Božími zaslíbeními. Například tímto: „Bůh … se zkouškou vám připraví i východisko … abyste mohli obstát“ (1. Korintským 10:13). Když Bůh říká, že pro tebe existuje východisko, musíš mu věřit.
Pavel napsal: „Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu“ (Filipským 4:13). To znamená, že se můžeš změnit a být jiný. Takže se přestaň chystat na porážku tím, že sám sebe neustále zpochybňuješ: „Nejsem dobrý. Prostě nemám svůj život pod kontrolou.“ Fňukání na nikoho nezabírá! Místo toho řekni: „‚Všechno je možné tomu, kdo věří‘ (Marek 9:23) A já věřím!“