„Řeči klevetníkovy jsou jako pamlsky…“ Přísloví 18:8
Larva mravkolva žije na dně malé kuželovité jamky, kterou si vyhrabává v písku. Zaleze v ní co nejhlouběji a všechno sleduje zespoda. Když přijde mravenec a dostane se na kraj tohoto pečlivě připraveného kuželu, larva ucítí, že pár zrnek písku sklouzlo dolů, a to jí signalizuje, že nahoře je „jídlo“. V tom okamžiku začne po oběti házet jemný písek a tím se snaží mravence dostat dolů na svou úroveň.
A právě tohle děláme my, když šíříme pomluvy. Házíme špínu na jiné, protože doufáme, že je stáhneme dolů na svou úroveň. To je důvod, proč Šalomoun varoval: „Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob“ (Přísloví 18:8). Ucho lační po klevetách jako žaludek po jídle. Dále Šalomoun pokračuje dalším varováním: „Utrhač, kudy chodí, vynáší důvěrnosti, nezaplétej se tedy s mluvkou“ (Přísloví 20:19). Jestliže máš upovídané rty nebo chtivé uši, Bůh ti říká: „Nedělej to!“
Je tu něco, o čem jsi možná nikdy nepřemýšlel – nikdo tě nemůže poznat a posoudit podle toho, co o tobě říkají druzí, lidé tě ale mohou poznat a posoudit podle toho, co o druhých říkáš ty. Podobně jako je nezákonné krást nebo přijímat kradené zboží, apoštol Pavel varuje před stížnostmi vůči starším: „Stížnost proti starším nepřijímej, leda na základě výpovědi dvou nebo tří svědků“ (1. Timoteovi 5:19). A ještě jedna myšlenka – aby klevetník spáchal zločin, potřebuje vždycky komplice – toho, kdo naslouchá. Dnešní slovo pro tebe tedy je – nepřijímej ani neopakuj pomluvy.