„Šel jsem kolem pole muže lenivého…“ Přísloví 24:30
Je lepší mít podstav zaměstnanců, než si najmout lenocha; je lepší nemít nikoho, než mít lenivého. Šalomoun měl evidentně zkušenosti s lenochy, když napsal: „Jako ocet zubům a kouř očím, tak je lenoch těm, kteří ho posílají“ (Přísloví 10:26). Víš, jak dráždivý je ocet, když se pije přímo, a jak protivný je kouř, když se ti dostane do očí! Stejně dráždivý je lenoch pro člověka, který si ho najme.
Ať lenoch dělá cokoliv, zabere mu dvojnásobek času, než to dokončí, a buď to někdo bude muset po něm předělat, nebo výsledek bude muset být zahozen, což představuje dvojnásobné náklady. Přítomnost takového člověka v práci je horší než jeho nepřítomnost. Plýtvá vlastními zdroji i zdroji všech ostatních. Tragický obraz je vykreslen v Přísloví 24:30-31: „Šel jsem kolem pole muže lenivého, kolem vinice člověka bez rozumu, a hle, byla celá zarostlá plevelem, celý její povrch pokrývaly kopřivy a její kamenná zeď byla pobořena.“ Aby bylo jasno – těm, kdo jsou na dně a mimo z legitimních důvodů, musíme projevovat soucit. Takoví lidé však potřebují více než dar; potřebují pomocnou ruku! Potřebují více než jídlo a oblečení; potřebují poznat smysl, důstojnost a vlastní hodnotu. A to je to, co jim Bůh chce dát.
Abraham Lincoln nebyl významným mužem proto, že se narodil ve srubu; on byl významným mužem proto, že se z toho srubu dostal. Je pravděpodobné, že neskončíš v prezidentském úřadu jako on; jestli ale nechceš skončit v chudobinci, nebuď líný!