„I zavolal na něho Bůh … ‚Mojžíši, Mojžíši!‘ Odpověděl: ‚Tu jsem.‘“ 2. Mojžíšova 3:4
Ve čtyřiceti letech měl Mojžíš veškerý potenciál na světě, v osmdesáti se ale cítil jako ztracený případ. Místo aby naplňoval Boží vůli Božím způsobem, pokusil se ji uspíšit, a tím ji zdržel o čtyři desetiletí!
V určité chvíli života má většina z nás pocit, jako by život prošel kolem. Naše sny vypadají jako promrhané. Tato krize přináší volbu: vzdát se, nebo bojovat dál. Mnoho lidí se vzdává svých snů, protože mají pocit, že je Bůh opustil. My ale sloužíme Bohu obnovy (viz Jóel 2:25)! Mojžíšův život dokazuje, že bez ohledu na to, kolikrát špatně odbočíš, je to Boží milost, která tě přivádí zpět na „promenádu“. Mojžíš si myslel, že jej jeho minulost diskvalifikuje, Bůh ji ale využil, aby ho připravil na jeho povolání. Nikdo neznal protokoly paláce tak jako egyptský princ. Koneckonců v nich vyrostl. A poté, co čtyřicet let pásl ovce, znal i divočinu – zvěř, napajedla, počasí v různých obdobích.
Mojžíš předtím, než začal dělat věci správně, dělal chyby, a ty je možná děláš také. Je tu ale dobrá zpráva: Bůh může tvé minulé neúspěchy využít, aby zúrodnil tvůj charakter a vybavil tě silou a moudrostí, které potřebuješ k tomu, co ti uložil na této zemi vykonat. Jedno pravdivé anglické úsloví říká: „Je úžasné, co Bůh dokáže udělat s rozlámaným životem, když mu předáš všechny kousky.“