„Přijmi zodpovědnost za … svůj vlastní život.“ Galatským 6:5, přel. z angl.
Sally vedla malou marketingovou firmu. Když vznikl problém, automaticky hledala obětního beránka. Na obchodních poradách osočovala a kritizovala své spolupracovníky, ale svým slovním tirádám říkala „hecování“. Její společníci začali houfně rezignovat, a když začaly klesat příjmy firmy, Sally to sváděla na pomalou ekonomiku, neefektivní personál a špatné pracovní podmínky. Nakonec toho měl její šéf dost a vyhodil ji. To, že Sally ve firmě přežila tak dlouho, spočívalo v jejím svalování viny na druhé. Nikdy si ani v nejmenším nepřipustila, že by k problémům mohla sama přispět.
Svalování viny na druhé podkopává tvou schopnost převzít zodpovědnost za svůj vlastní život. Jeden odborník napsal: „Místo aby ses stal silnějším, jsi slabším. Lidé si myslí, že když třeba jen částečně přiznají zavinění problému, bude to znamenat, že nějakým způsobem neuspěli. Ve skutečnosti je to právě naopak. Uznat, že všichni zúčastnění sehráli svou roli, vyžaduje sílu.
Dalším vedlejším účinkem svalování viny na druhé je samospravedlnost. Ve své představě se stáváš nepřekonatelným, výlučným a lepším než ostatní. Myslíš si, že jsi silný a ti druzí chybující. Nic nemůže být dál od pravdy. Bible říká: ‚Čím větší ego, tím tvrdší pád‘ (Přísloví 16:18, přel. z angl.). Svalováním viny na druhé ztrácíš schopnost vnímat realitu. Je pak šok, když přijdeš o vztah nebo o práci, protože jsi ani nepostřehl, že se to blíží. Když přestaneš s obviňováním druhých, rozvine se tvoje empatie. Uvědomíš si, že chyby jsou přirozenou a nevyhnutelnou součástí života – a jsou to jen chyby. Mohou být napraveny. Když uděláš chybu, neznamená to, že je s tebou nebo s druhými něco v nepořádku.“ Takže: „Přijmi zodpovědnost za … svůj vlastní život“ (Galatským 6:5, přel. z angl.).