„… byli jsme mezi vámi laskaví…“ 1. Tesalonickým 2:7
Typ velitel: Velitelé byli stvořeni k tomu, aby pochopili, v čem spočívá síla vůdcovství, aby poznali, jak vůdcovství funguje, a byli k němu přirozeně přitahováni. Pokud ses v tom poznal, je pro tebe zřejmě důležité budit dojem síly. Máš potřebu vést. Protivník tě skutečně nabuzuje. Winston Churchill byl vojevůdce, kterého nudily dohody. Jeho nejsilnější momenty byly vyprovokovány jeho protivníky. Často se střetával s Nancy Astorovou, která mu jednou řekla: „Winstone, kdybys byl mým mužem, otrávila bych ti čaj.“ Na to Churchill skvěle zareagoval: „Nancy, kdybych byl tvým mužem, vypil bych ho.“ Když se v Německu dostal k moci Adolf Hitler, našel v něm Churchill hrozivého protivníka, na něhož „celý život čekal“. Přijal tu výzvu a úspěšně se jí zhostil.
Bez dobrého vedení se ničeho nedosáhne. Moc se ale může stát cílem sama sobě a můžeš být frustrovaný, když nemůžeš jít svou vlastní cestou. Druzí lidé se mohou cítit zastrašení, když s tebou nesouhlasí. Pokud k tomu dojde, dosáhneš sice svého, ale nemáš lásku, věrnost a respekt. Bůh pomoz vůdci, který sám nemá vůdce, ale i těm, kdo ho následují! Zodpovědnost bez vykazatelnosti vytváří nestabilitu. Teprve když se obklopíš lidmi, kteří mají tak jasné a ostré vidění, aby vykompenzovali tvé slepé oblasti, můžeš uvidět svůj sklon využívat lidi a vládnout strachem a zastrašováním k dosažení vlastních cílů.
Pavel, velký vůdce, napsal: „… byli jsme mezi vámi laskaví, jako když matka chová své děti“ (1. Tesalonickým 2:7). Pokud jde o skvělé vedení, existují dvě slova, která s ním jdou ruku v ruce: „laskavost“ a „velikost“.