„… Bůh je soudce: jednoho poníží, druhého povýší.“ Žalm 75:8
Pokud nenajdeš svou hodnotu a sebeúctu ve vztahu s Bohem, budeš v pokušení strávit život snahou o sebeprosazení. A to způsobí, že se budeš cítit nejistě a v nebezpečí. Proč? Protože když se ostatním podaří prosadit se před tebe, budeš dotčený. Možná se i pokusíš je svrhnout. V Božím království nedosahuješ úspěchu sám od sebe, dostáváš ho od Boha. „… Bůh je soudce: jednoho poníží, druhého povýší“ (Žalm 75:8).
Zatímco Davidovi bratři měli větší šanci stát se příštím izraelským králem a dostat souhlas proroka Samuela, když je navštívil, David se dál staral o své ovce a dělal práci, kterou mu Bůh uložil. Nech ostatní, ať mezi sebou soutěží a porovnávají se! Ty zůstaň věrný v tom, co ti Bůh svěřil, a až nastane pravý čas, on přijde a vybere si tebe!
Ježíš řekl: „Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží“ (Matouš 11:30). Všimni si slova „netlačí“. Když se snažíš prosadit sám sebe, stojí tě to pot, velké vypětí a zápas. Když ale věříš Bohu a děláš věci jeho způsobem, „netlačí to“. To neznamená, že nebudeš muset tvrdě pracovat nebo něco obětovat, abys uspěl. Znamená to ale, že nebudeš muset bojovat, abys to získal nebo aby si to udržel. Proč? Protože když Bůh „před tebou otevře dveře“ (viz Zjevení 3:8), je jediný, kdo je může zavřít. A on to neudělá, pokud nebudeš vzpurný, roztrpčený nebo neodmítneš pokání jako král Saul. Vědomí, že Bůh má vše pod kontrolou, snímá ze služby zátěž. Když se nad tím zamyslíš, je to jediný způsob, jak se dá žít.