„Toto je zcela nová, životadárná cesta, kterou pro nás otevřel Kristus…“ Židům 10:20, přel. z angl.
Ve Starém zákoně bylo více náboženských předpisů, než by kdo dokázal dodržovat: více než šest set! A kdykoliv jsi selhal, musel jsi na usmířenou přinést zvířecí oběť. Takže se lidé snažili, ale selhávali. Sužoval je pocit viny, tak se snažili ještě víc. A zase selhávali a přinášeli ještě více obětí. Byl to nekonečný cyklus. Pak přišel Ježíš a otevřel pro nás „zcela novou, životadárnou cestu“ – možnost mít vztah s Bohem. Jeho cesta zahrnovala odpuštění hříchů a nahrazení obětí vírou v něho. Mnoha lidem to připadalo příliš krásné, než aby to mohla být pravda, a tak se dál dřeli a snažili se na Boha zapůsobit tím, jak jsou dobří. Děláš to také?
Jeden křesťanský autor napsal: „Žil jsem takhle celá léta. Znamenalo to, že jsem musel dělat všechno dokonale, jinak jsem měl problémy s Bohem. A protože dodržet takovou normu nebylo možné, připravilo mě to o všechen pokoj a radost. I když jsem se snažil chodit v lásce, nebyl jsem příliš milujícím člověkem. Nemohl jsem dávat druhým to, co jsem sám nedokázal přijmout! Nepřijímal jsem milost, s níž mi Bůh odpouštěl má selhání, proto jsem nebyl schopen nabízet ji ani nikomu jinému. Zkoušel jsem dodržovat všechna ta pravidla, mnohá dokonce nebyla ani biblická – samé věci, které ve mně vyvolávaly pocit viny. Díky Bohu už ale takhle žít nemusím. Už se nehoním za skutky proto, abych byl spasený; teď je dělám, protože jsem spasený! Moje spása se nezakládá na tom, co dělám já, ale pouze na tom, co pro mne udělal Ježíš.“
Když pochopíš tuhle pravdu, pak tvůj vztah s Bohem už nebude dřina, ale radost!