„Chce-li kdo jít za mnou, ať … vezme svůj kříž…“ Matouš 16:24, ČSP
Podřídit se Bohu není totéž jako být pasivní. Boží vůle pro tvůj život je spojená s kreativitou, přijímáním rozhodnutí a přebíráním iniciativy. Poddání se neznamená, že se staneš rohožkou. Neznamená to, že se fatalisticky smíříš s okolnostmi. Často budeš muset vyzvat na souboj svou situaci. Neznamená to, že přestaneš používat svou mysl, klást otázky nebo kriticky uvažovat. Poddání se není berlička pro slabochy, kteří nedokážou zvládat život.
Ve skutečnosti poddání se znamená radostné a dobrovolné uznání, že existuje Bůh a že jím nejsi ty. Jeho záměry jsou moudřejší a lepší než tvé touhy. Ježíš nepřišel, aby přeorganizoval tvůj vnější život, jak ty chceš. Přišel, aby tvůj vnitřní život přeorganizoval tak, jak chce Bůh. Poddáním se pouštíš svůj život. Uvědomíš si, že už nejsi středem vesmíru, a postavíš na to místo Boha. Odevzdáváš se mu. Nabídneš mu svou poslušnost. Uděláš to, co říká. Ježíš to řekl velmi jasně: „… jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek“ (Jan 12:24).
Jak prožít produktivní a plodný život? Tak, že budeš sám sobě denně umírat. D. L. Moody řekl, že svět teprve uvidí, co Bůh dokáže udělat s člověkem, který se mu cele poddá. Padni dnes na kolena a modli se: „Pane, vezmi mne, zatřes mnou, zlom mne a učiň ze mne to, čím mne chceš mít.“ Na takovou modlitbu Bůh odpoví.