„Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.“ Lukáš 6:38
Ježíš řekl: „Nevozte se po lidech, nechytejte se jejich selhání, nekritizujte jejich chyby … ten duch kritiky se k vám vrátí jako bumerang“ (Matouš 7:1-2, přel. z angl.).
Zamysli se nad tím. Opravdu chceš prožít život tak, že budeš soudit a sám budeš souzen? Jeden křesťanský spisovatel to vyjádřil slovy: „Byli jsme stvořeni pro život v obecenství. Nejednejme spolu navzájem v duchu sudičství. Máme v sobě něco, co nám umožňuje vytvářet o sobě lepší dojem pomocí toho, že snižujeme někoho jiného. Propukává to v pubertě a během dospívání by to mělo skončit; jenže ono to mutuje. Soudíme vztahy jiných, zatímco naše vlastní se drolí. Posuzujeme jejich rodičovské schopnosti, ale naše vlastní visí na vlásku. Když někdo necvičí, je ‚líný‘. Když skrývá své pocity, je ‚chladný‘. Posuzujeme, kdo má jakou práci, kdo je více zaměstnaný, kdo má více stresu, kdo to má ‚drsnější‘. Někdo nám sdělí zlou zprávu, a my se tajně radujeme, že se netýká nás. Jiný naopak přijde s dobrou zprávou, a podle nás je ‚namyšlený‘. A přitom nikdo nevyhraje, protože jsme všichni ve stejném týmu.“
Pavel místo aby soudil nebo kritizoval, řekl: „Máme-li příležitost pomáhat … měli bychom to dělat“ (Galatským 6:10, přel. z angl.). Takže:
1) Hledej způsob, jak žehnat někomu, kdo ti to nemůže oplatit.
2) Najdi někoho, koho dnes můžeš povzbudit.
3) Udělej něco, co běžně neděláš, aby někdo mohl pocítit svou hodnotu.
Ježíš řekl: „Dávejte, a … dobrá míra … vám bude dána … Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám“ (Lukáš 6:38).