„… vezmi svůj kříž a následuj mne.“ Marek 8:34
Bůh do nás vložil touhy i jejich uspokojování. Ptáci chtějí létat, protože je Bůh stvořil k létání. Delfíni chtějí plavat, protože je Bůh stvořil s instinktem k plavání. Bůh do nás nevložil špatné touhy. Když Adam poprvé uviděl Evu, zjistil, že je k ní silně přitahovaný. Kde se tato touha vzala? Od Boha.
Bohu dělá skutečné potěšení naplňovat tvé touhy. Některé jsou však pokřivené hříchem a musejí být nejprve pročištěny, protříbeny a přesměrovány. To je to, na co se Ježíš odvolává, když říká: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne“ (Marek 8:34). Potřebujeme odmítnout touhy, které by nám bránily v životě naplněném Božím Duchem. Musíme být vždy připraveni obětovat menší touhy v zájmu hodnotnějšího života. Na druhou stranu, nic nečiní lidskou bytost tak zranitelnou před pokušením jako neradostný život. Pokud by ti Bůh všechny touhy odejmul, přestal bys být člověkem. Vybetonovaná plocha se nemusí starat o plevel, který na ní roste, ale také se nikdy nestane zahradou.
Božím plánem je, abychom pokaždé, když pocítíme opravdovou touhu (Bohem vnuknutou touhu), dospěli k hlubšímu pochopení toho, jak je Bůh dobrý. Učíme se, jak jsme s ním spojeni, a co chce, abychom v životě dělali, což nás přivádí k tomu, že ho více a více milujeme. Proto Bible říká: „Okuste a vizte, jak dobrý je Hospodin, blaze člověku, jenž doufá v něj!“ (Žalm 34:9, B21).