„… půjdeš s námi, takže budeme odlišeni … od všech národů…“ 2. Mojžíšova 33:16, ČSP
Svět očekává, že se křesťané budou lišit od těch, kdo Ježíše neznají, a tak by to také mělo být. Věřící by měli jít příkladem, pokud jde o službu druhým a prokazování lásky. Ježíš řekl: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým“ (Jan 13:35).
Když Izraelci ve Starém zákoně porušili Boží smlouvu uctíváním zlatého telete, prosil Mojžíš Boha, aby to s nimi nevzdával. Argumentoval následovně: „Podle čeho se přece pozná, že … nalezl milost ve tvých očích … tvůj lid? Cožpak ne podle toho, že půjdeš s námi, takže budeme odlišeni … od všech národů…“ (2. Mojžíšova 33:16, ČSP). To, co činilo Izrael výjimečným mezi ostatními národy, bylo svědectví Boží přítomnosti, která šla s nimi.
Boží přítomnost by měla být rozlišovacím znakem i pro tebe! Když Ježíš řekl svým učedníkům: „A hle, já jsem s vámi po všecky dny…“ (Matouš 28:20), poukazoval tím na svou přítomnost v Duchu svatém, který je naplní a posílí. A to takovým způsobem, že jejich nepřátelé budou tvrdit, že „rozvracejí celý svět“ (viz Skutky 17:6, B21). Kazatel a spisovatel Mark D. Roberts poznamenal: „To nás ale neopravňuje k pýše nebo vychloubání. Boží přítomnost je projevem jeho milosti, nikoli naší výjimečnosti. Naše důvěra v Boží přítomnost nám dává silné přesvědčení o našem výsostném poslání sloužit Bohu celým životem. Dodává nám odvahu žít podle principů jeho království a sloužit druhým v jeho jménu, protože, je-li Bůh s námi, čeho se bát?“
Poděkuj dnes Bohu za jeho přítomnost ve svém životě a nikdy ji už neber jako samozřejmost.