„Při modlitbě pak nemluvte naprázdno…“ Matouš 6:7
Podívejme se, co Ježíš vyučoval o modlitbě: „Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov“ (Matouš 6:7). Potom nám řekl dvě věci:
1) „… zavři za sebou dveře a pomodli se ke svému Otci v soukromí…“ (Matouš 6:6, přel. z angl.).
2) „… váš Otec přesně ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte“ (Matouš 6:8).
Modlitba od srdce není určena pro uši lidí. Eugene Peterson to v biblickém překladu The Message (Poselství) parafrázuje slovy: „Najdi si klidné, odlehlé místo, abys nebyl v pokušení hrát divadlo“ (Matouš 6:6, přel. z angl.). Když se modlíš od srdce, Duch svatý vynáší na povrch věci, které jsi pečlivě skrýval před jinými, a dokonce i sám před sebou. Konfrontuje tě s pravdou jako zrcadlo a požaduje, abys vyznal „skryté nečestnosti“ (viz 2. Korintským 4:2). Jakmile to uděláš, můžeš z Boží přítomnosti odejít očištěný, napravený, s pevnou jistotou ohledně jeho vůle.
Modlitbě od srdce nic nedodá takový impulz jako skutečná potřeba. Ta způsobí, že význačný člověk i člověk neznámý vyzná: „Pane, bez tebe nemohu dělat nic. Všechno, co bych dokázal bez tebe, by ve skutečnosti nic neznamenalo!“ Je to místo pro modlitbu, která nic neskrývá. To je případ Chany, když křičela k Bohu, aby jí dal dítě. Její projev byl tak vášnivý, že ji velekněz Élí pokládal za opilou (viz 1. Samuelova 1:13). Bůh ale její nářek slyšel. Toho dne počala Samuela v srdci, a krátce poté byl počatý v jejím lůně. Neopouštěj tedy místo modlitby, dokud nepočneš; dokud se v tobě nezačne utvářet embryo Božího záměru pro tvůj život, a dokud se nezrodí tvá vize.