„… zdaleka přijdou tví synové…“ Izajáš 60:4
Jednou z věcí, které Ježíš učí v podobenství o marnotratném synu, je tato: S nikým to nevzdávej, bez ohledu na to, jak špatné věci mohou v jeho životě být. Vzdáváme to s lidmi příliš brzy, protože:
1) Vidíme pouze jejich jednání. Nevíme ale nic o zkušenostech, kterými prošli a které z nich mohly udělat takové lidi, jakými jsou. Někdy lidé jednají z bolesti neuzdravených ran a nevyřešených problémů, které v sobě nosí, někdy vztek zakrývá jejich hluboký strach. Jindy se chovají jako jejich dysfunkční rodiče, kteří je vychovali a dali jim „nářadí“, s nímž pracují. A dokud jim někdo neukáže nový a lepší způsob, jak se vypořádat se životem, zůstávají zaseknutí na místě.
2) Nevíme, s čím zápasí. Nenech se zmást jejich fasádou úspěchu. Někdo může žít v pěkném domě a jezdit hezkým autem do dobré práce, ale jeho manželství se rozpadá, děti jsou ve vzpouře a on sám spěje k šílenství. Takoví lidé potřebují tvůj soucit. Místo toho, abys je odepsal jako ztracený případ, požádej Boha o slova moudrosti. Izajáš řekl: „Panovník Hospodin dal mi jazyk učedníků, abych uměl zemdleného podpírat slovem. On mě probouzí každého jitra, probouzí mi uši, abych slyšel jako učedníci“ (Izajáš 50:4).
Pokud se budeš za druhé modlit a budeš se jim snažit pomoci, Bůh tě učiní záchranářem v moci svého slitování a milosrdenství. Takže slovo pro tebe dnes je: Nevzdávej to s nimi – protože Bůh to nevzdává!