„… každou památku na ně jsi zničil.“ Izajáš 26:14
Psychologové tvrdí, že každý třetí člověk má zkušenost s fyzickým, citovým nebo sexuálním zneužíváním. Většina z nich se o tom stydí mluvit! Chodí naplněni záští a přemýšlejí nejen o pachateli, ale také o lidech, kteří je měli chránit, a nechránili. Pravdou je, že pokud se jim nedostane pomoci, vzpomínka na to, co na nich bylo spácháno, může nakonec ubližovat více než to, co se skutečně stalo.
Pokud jsi obětí zneužívání, zde je několik veršů z Písma, které potřebuješ číst, postavit se na ně a obrátit je v modlitbu: „Úpím k tobě, Hospodine, pravím: Tys mé útočiště, tys můj podíl v zemi živých! Věnuj pozornost mému bědování, jsem zcela vyčerpán. Vysvoboď mě od pronásledovatelů (vzpomínek), jsou zdatnější než já. Vyveď mě ze žaláře (minulosti), abych vzdával chválu tvému jménu“ (Žalm 142:6-8). „Hospodine, Bože náš, byli jsme pod mocí jiných, nikoli tvou, budeme však připomínat jedině tvé jméno! Mrtví neobživnou, stíny nepovstanou … každou památku na ně jsi zničil“ (Izajáš 26:13-14).
A nyní rozhodnutím své vůle (nikoli emocí), odpusť tomu, kdo tě zneužíval, a jeho moc nad tebou bude zlomena! Jakmile to uděláš, odevzdej toho člověka do Božích rukou a nech Pána, aby se s ním vypořádal. Odmítni být stále obětí. Místo toho, abys dál žil v utajené hanbě, začni svědčit druhým o Boží moci, která „uzdravuje ty, kdo jsou zkrušeni v srdci, jejich rány obvazuje“ (viz Žalm 147:3).