„Toužím odejít a být s Kristem, což je jistě mnohem lepší…“ Filipským 1:23
Když ti smrt vezme někoho, koho miluješ. Satan se tě bude snažit trápit lítostným přemýšlením o tom, co jsi pro milovaného člověka udělal a neudělal, dokud tu ještě byl. Neposlouchej ho! Bible jej označuje za žalobce (viz Zjevení 12:10). Místo toho se raduj, že tvůj milovaný byl v dobrém vztahu s tebou a s Pánem a že budete spolu v nebi po celou věčnost. Dovol si truchlit, ale až období smutku skončí, postav se na Boží slovo: „Nechceme vás, bratří, nechat v nevědomosti o údělu těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti, kteří nemají naději. Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu“ (1. Tesalonickým 4:13-14). „Tak je to i se zmrtvýchvstáním. Co je zaseto jako pomíjitelné, vstává jako nepomíjitelné. Co je zaseto v poníženosti, vstává v slávě. Co je zaseto v slabosti, vstává v moci“ (1. Korintským 15:42-43). „Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já“ (Jan 14:1-3).
Pavel napsal: „Toužím odejít a být s Kristem, což je jistě mnohem lepší…“ (Filipským 1:23). Opři se o tato slova Písma a najdeš útěchu.