„Samuel vzal nádobku s olejem, vylil mu jej na hlavu…“ 1. Samuelova 10:1
Máme tu pozoruhodný příběh o tom, jak se Saul stal prvním králem Izraele. Když prohledával krajinu kvůli oslicím, které se ztratily jeho otci, setkal se s prorokem Samuelem. „Sestupovali k okraji města. Tu řekl Samuel Saulovi: ‚Řekni mládenci, ať jde před námi.‘ A když je předešel: ‚A ty se na chvíli zastav, ohlásím ti Boží slovo.‘ Samuel vzal nádobku s olejem, vylil mu jej na hlavu, políbil ho a řekl: ‚Sám Hospodin tě pomazává za vévodu nad svým dědictvím‘“ (1. Samuelova 9:27-10:1).
Zamysli se nad tím: Saul se vydal hledat oslice, a našel své povolání! Stejně se to může stát i tobě! Bůh má ve zvyku povolávat lidi, kteří jsou zaneprázdněni jinými věcmi. Jakub a Jan opravovali rybářské sítě, Matouš vybíral daně, Elíša pracoval na poli – a Saul hledal ztracené oslice svého otce. Byl to pro ně prostě další normální pracovní den, kdy si vydělávali na živobytí. Pokud ale pro tebe Bůh má nějaké povolání a poznamenal si to k některému datu ve svém kalendáři, pak přijde a najde si tě.
Možná si myslíš, že nejsi ničím výjimečný. Právě tohle řekl i Saul: „Což nejsem Benjamínec? Z těch nejmenších izraelských kmenů? A má čeleď je ze všech čeledí Benjamínova kmene nejnepatrnější!“ (1. Samuelova 9:21). Boha tvé sociální postavení nijak neomezuje. Pokud pro tebe má nějaký plán, sáhne až dozadu a vytáhne tě do první řady. Buď tedy věrný, nepřestávej mu sloužit, a tvůj čas přijde!