„Naše soužení pracuje pro nás.“ 2. Korintským 4:17 (přel. z angl.)
V jednom průzkumu tazatel George Barna zjistil, že dva ze tří Američanů se označují za „příležitostné křesťany“. To je zajímavý pojem, co to ale znamená? V podstatě to znamená „nezúčastněný, nezávazný, když to tak zrovna cítím“. Pavel ale křesťanský život popisuje takhle: „Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby bylo patrno, že tato nesmírná moc je Boží a není z nás“ (2. Korintským 4:7). Všimni si slova „poklad“. Pavel střežil, co do něj Bůh vložil, chránil to, radoval se z toho a znásoboval to.
Znamená to, že křesťanský život bude jednoduchý nebo bezproblémový? Ne, Pavel pokračuje: „A proto neklesáme na mysli: i když navenek hyneme, vnitřně se den ze dne obnovujeme. Toto krátké a lehké soužení působí přenesmírnou váhu věčné slávy nám, kteří nehledíme k viditelnému, nýbrž k neviditelnému. Viditelné je dočasné, neviditelné však věčné“ (2. Korintským 4:16-18). Všimni si, že „soužení nám působí přenesmírnou váhu věčné slávy“. Bůh si používá životní zkušenosti (dobré i špatné), aby tě obohatil, zdokonalil, prohloubil a upevnil.
A tady je další důležitá pravda: To, čemu věříš a co říkáš v těžkých časech, určuje kvalitu tvého duchovního života a tvé budoucnosti. „Ale máme ducha víry, o níž je psáno: ‚Uvěřil jsem, a proto jsem také promluvil‘ – i my věříme, a proto také mluvíme…“ (2. Korintským 4:13). Takže místo toho, abys nechal svou situaci pracovat proti sobě, postav se ve víře a vyhlas: „Tohle pracuje pro mě!“