„… z úst mi bude znít vždy jeho chvála.“ Žalm 34:2
Žalmista řekl: „Dobrořečit budu Hospodinu v každém čase, z úst mi bude znít vždy jeho chvála … Velebte Hospodina se mnou, vyvyšujme spolu jeho jméno“ (Žalm 34:2-4).
Můžeme si zde všimnout tří věcí:
1) Chvála je aktem tvé vůle. „Dobrořečit budu Hospodinu v každém čase, z úst mi bude znít vždy jeho chvála“ (Žalm 34:2). To není impuls, to je rozhodnutí, které uděláš bez ohledu na své pocity. Slovo „hallelujah“ je rozkazovací způsob a znamená „chvalte Boha“. Je to výraz uctívání, ale také příkaz, abychom začali chválit Pána.
2) Chvála probouzí tvoje emoce. „Hospodinem pochlubím se z celé své duše (emoce)…“ (Žalm 34:3, B21). David za prvé chválil Pána proto, že to měl přikázáno. Za druhé ho chválil, protože chtěl. V tomto pořadí. Pokud chceš změnit své pocity – změň pořadí priorit. Na závěr David zpíval: „Hospodin vykoupí duše svých služebníků, nikdo z těch, kteří se k němu utíkají, vinu neponese“ (Žalm 34:23).
3) Chvála strhává druhé. „Velebte Hospodina se mnou, vyvyšujme spolu jeho jméno“ (Žalm 34:4). Chvála je nakažlivá, mění atmosféru kolem tebe. Když se ocitneš mezi lidmi, kteří chválí, „důstojnost“ ustupuje potěšení a ty stoupáš do říše dosud nepoznané radosti. Chvála má mnoho forem. Žalm 150 nastiňuje devět různých způsobů, jak chválit Boha. Můžeš mluvit, křičet, zpívat, tleskat rukama nebo je zvedat. Můžeš hrát na hudební nástroje, stát, klečet nebo tančit. Jde o to, abys chválil Boha jakýmkoli způsobem!