„Blaze těm služebníkům, které pán, až přijde, zastihne bdící.“ Lukáš 12:37
Když se soustřeďuješ sám na sebe, můžeš začít přemýšlet, co s těmi místy Písma, která nám konkrétně říkají, abychom „bděli“. Nemluví snad o tom, abychom hlídali sami sebe? To je dobrá otázka. Takže se na některé z těch biblických pasáží podívejme.
V Markovi 13:34-37 čteme: „Jako člověk, který je na cestách: než opustil svůj dům, dal každému služebníku odpovědnost za jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl. Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno; aby vás nenalezl spící, až znenadání přijde. Co vám říkám, říkám všem: Bděte!“ To, co zde Ježíš učí, je přesným opakem zaměření na sebe. Služebník neměl bdít nad sebou, ale měl čekat na svého vracejícího se pána. Ježíš od nás očekává, že zapomeneme na sebe, budeme vytrvale pracovat pro jeho Království a budeme se připravovat na jeho návrat. Řekl: „Blaze těm služebníkům, které pán, až přijde, zastihne bdící. Amen, pravím vám, že se opáše, posadí je ke stolu a sám je bude obsluhovat“ (Lukáš 12:37).
Ježíš chce, aby ses nadšeně zapojil do jeho díla zde na zemi a aktivně očekával jeho druhý příchod jako Pána a Krále, místo aby ses věnoval zkoumání sebe samého, které tě zanechá vyčerpaného, znechuceného a zklamaného. „Obraťte se ke mně (ne na sebe) a dojdete spásy … Já jsem Bůh a jiného už není“ (Izajáš 45:22). Takže se zaměř více na Boha – a méně na sebe.