„Neporovnávejme se … jako kdyby jeden … byl lepší a jiný horší.“ Galatským 5:26, přel. z angl.
Nezní ti to povědomě? „Ty máš pocit, že jsi měl těžký den? Já jsem za dopoledne vyřizovala třicet zákazníků!“ Je snadné se dostat do „soutěže mučedníků“, kde tvé problémy vypadají horší než problémy ostatních. Když nebudeš opatrný, může se ti taková soutěž vplížit do domu. Alicia Howeová napsala: „Na konci dne, kdy jsou ještě živé frustrace z práce a už se vynořují domácí povinnosti, je situace zralá. Manželé, kteří se zoufale snaží, aby ten druhý uznal jejich úsilí, bojují o titul toho nejupracovanějšího člověka. Máme základní potřebu uznání od svých partnerů, a pokud se nám ho nedostává, vymýšlíme strategie, jak si ho vynutit.“ Problém je, že když se navzájem srovnáváme, můžeme tím poškodit své vztahy. Proto:
1) Buď vnímavý k nevysloveným prosbám o povzbuzení. Když tvůj partner dává najevo frustraci, nesnaž se ho trumfnout. Ježíš řekl: „Kdo má uši ke slyšení, slyš!“ (Marek 4:9). Tvůj partner potřebuje ujištění, že ten problém zvládne.
2) Dávej často najevo uznání. Představ si, že tvůj partner nosí na sobě cedulku: „Oceň mě!“ Skutečnost, že společnost má sklon připisovat pohlavím konkrétní role, ti nedává právo považovat partnera za někoho, kdo je ti něčím povinen.
3) Posilni snahu partnera pomáhat. Nekritizuj, jak skládá prádlo nebo zametá dvůr. Když to budeš dělat, zaručeně to znovu nezkusí. Představ si vidličku se čtyřmi hroty: a) respektujte vzájemně svou práci; b) uvědomte si, že i když každý děláte jinou práci, obě mohou být těžké; c) buďte citliví a dostatečně flexibilní, abyste si pomohli, i když to není „moje práce“ nebo „nejsem na řadě“; d) zakažte si výmluvu „jsem unavený“ – je kontraproduktivní a pravděpodobně vás oba netěší ji slyšet!