„Hluboká voda jsou slova úst některých, zurčící potok, pramen moudrosti.“ Přísloví 18:4, B21
Když Šalomoun mluví o „hlubokých vodách“, myslí tím vodu na dně studny, která je nejčistší a nejchladnější. Pokud chceš znát kvalitu vody ve studni, naber ji až ode dna. Pokud chceš zjistit, co je v srdci člověka, naslouchej jeho slovům. Jeden starý farmář to řekl takto: „Všechno, co je dole ve studni, se ve vědru dostane nahoru!“
Jedním z nejjistějších příznaků zralé moudrosti je schopnost říct správnou věc správným způsobem ve správný čas a správné osobě – nebo raději neříkat nic. Skutečně, jak se budeš stávat moudřejším, budeš méně mluvit, a přitom toho řekneš více.
Americká policie je při zatýkání povinna sdělit obviněnému jeho práva: „Máte právo mlčet. Cokoli řeknete, může být a bude u soudu použito proti vám.“ Takže pokud tvá slova spíše srážejí, než budují, měl bys každý den cvičit své „právo mlčet“. Nejmoudřejší slova jsou někdy ta, která jsi nikdy nevyslovil. Kdosi řekl: „Moudrý člověk je ten, který si dvakrát rozmyslí, než neřekne nic.“ Šalomoun dodává: „Kdo získal poznání, ten šetří slova, rozumný člověk se umí ovládat. I hlupák, mlčí-li, za moudrého je brán, rozumně vypadají ústa zavřená“ (Přísloví 17:27-28, B21). Je tedy lepší mít zavřená ústa a nechat lidi, aby si třeba mysleli, že jsi hlupák, než promluvit a zbavit je veškerých pochybností.