„… abychom se navzájem povzbudili: vy mojí vírou a já vaší.“ Římanům 1:12, B21
Až se budeš příště procházet po lese, zastav se a přemýšlej, co se děje přímo pod tvýma nohama. Jak se kořeny stromů navzájem proplétají, vytvářejí si podpůrný systém. Jeden strom má lepší přístup k vodě, jiný k živinám, další ke slunci. Žádný strom to nemá všechno, ale dohromady mohou růst, prospívat a ustát životní bouře. „Buďme pravdiví v lásce, ať ve všem dorůstáme v Krista. On je hlava, z něho roste celé tělo, pevně spojené klouby navzájem se podpírajícími, a buduje se v lásce podle toho, jak je každé části dáno“ (Efezským 4:15-16). Někteří z nás, kdo jsou nezávislé typy, mají s tímto pojetím problém. Chceme „létat“ samostatně, dokud nehavarujeme, abychom potom zjistili, že potřebujeme:
1) Povzbuzení. I Pavel potřeboval povzbuzení: „Víš, že se ode mne odvrátili všichni v Asii, mezi nimi Fygelos a Hermogenés. Kéž Pán prokáže milosrdenství Oneziforově rodině. Několikrát mě potěšil a nestyděl se za mé řetězy; když přišel do Říma, usilovně mě hledal, až mě našel“ (2. Timoteovi 1:15-17).
2) Soucit. Buďte soucitní (viz Koloským 3:12). Všichni potřebujeme pochopení a uznání svých pocitů. Někdy ale tak spěcháme lidi „srovnat“, že nemáme čas s nimi soucítit.
3) Milost. „Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy“ (Koloským 3:13). Co nás motivuje rozšiřovat milost na druhé? Boží milost k nám! Pamatuj, Bůh po tobě nikdy nebude chtít, abys druhým dával více milosti, než on poskytl tobě.