„Nedělej si tedy starost o zítřek. Bůh se o tebe postará i zítra. Žij jeden den po druhém.“ Matouš 6:34, přel. z angl.
Jeden příběh vypráví o hodinách, které strávily spoustu času starostí o svou budoucnost. Nakonec usoudily, že by měly tikat dvakrát za vteřinu. „Kolik tikání by to mohlo být?“ přemýšlely hodiny. Tak začaly počítat, že by tikaly sto dvacetkrát za minutu, což je sedm tisíc dvěstěkrát za hodinu. To znamená, že za den by musely tiknout sto sedmdesát dva tisíc osmsetkrát a za celý rok by to bylo šedesát tři miliónů sedmdesát dva tisíckrát. To už byly hodiny přemoženy a silně se potily. Nakonec spočítaly, že za desetileté období by musely tiknout šest set třicet miliónů sedm set dvacet tisíckrát – a v tu chvíli se nervově zhroutily.
Psychologové říkají, že asi devadesát pět procent všeho, čeho se bojíme, se nikdy nestane. A co těch zbylých pět procent? Ve čtyřech z pěti případů věci dopadnou lépe, než jsme předpokládali, a často místo problémů přijde i vyložené požehnání! Nakonec se stane jen jedno procento z toho špatného, co si myslíme, že by se mohlo stát, a jen zřídkakdy je to tak hrozné, jak jsme se obávali. Proto Ježíš řekl: „Nedělej si tedy starost o zítřek. Bůh se o tebe postará i zítra. Žij jeden den po druhém“ (Matouš 6:34, přel. z angl.).
Apoštol Petr nám dává správnou perspektivu, podle níž máme žít, když říká: „Všechnu svou starost vložte na něj, neboť mu na vás záleží“ (1. Petrova 5:7). Takže slovo pro tebe dnes je: Nebuď posedlý budoucností.