„Jestliže jsme si zbudovali oltář, abychom se odvrátili od Hospodina…“ Jozue 22:23
Oltář v Bibli znamenal různé věci. Reprezentoval oběti Bohu. Lidé přinášeli nejlepší ovci ze svého stáda, což znamenalo, že uctívají Boha a stavějí ho nad všechno ostatní v životě. Oltář byl znamením pokory a uznání, že Boha potřebují a jsou na něm naprosto závislí.
Můžeme ale také postavit oltář sami „sobě“. Tím Boha okrádáme o místo, které mu v našem životě právoplatně náleží, a začínáme stavět na první místo sebe. Jinými slovy, budujeme oltář pro vlastní prospěch, abychom se vyvýšili, uchovali v paměti lidí, zveličili a postavili na piedestal. Proto stanovil Ježíš pro učednictví následující normu a vysoký standard: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne“ (Matouš 16:24). Tvůj „kříž“ má jediný účel – aby zemřelo tvé „já“. Pavel napsal: „Jestliže žijete podle těla, je vám souzeno zemřít; jestliže však Duchem usmrcujete činy těla, budete žít“ (Římanům 8:13, ČSP). Všimni si slova „zemřít“, tvá tělesnost, čili tvé ego a tělesná přirozenost, nezemře dobrovolně. Musíš ji každý den křižovat. K tomu získáš sílu jedině tehdy, když budeš denně trávit čas s Pánem v modlitbě a budeš neustále obnovovat svou mysl Božím slovem.
Můžeš si tedy dnes vybrat – jestli chceš postavit oltář Pánu, musíš nejprve položit na oltář své „já“. Jsi připraven to udělat?