„Jestliže vyznáváme své hříchy, on … nám hříchy odpouští…“ 1. Janova 1:9
Učitelka nedělní školy Ranai Carltonová napsala: „Snažila jsem se děti naučit, že všichni potřebujeme Boží odpuštění. Proto jsem jedné z dívek položila otázku: ‚Liso, máš něco, v čem bys potřebovala Boží odpuštění?‘ Její prázdný pohled přiměl mého syna, aby odpověděl za ni: ‚To je v pořádku, Liso. Nemusíš odpovídat.‘ Potom se otočil ke mně a řekl: ‚Nemusíme říkat, jaké máme problémy, tady nejsme u zpovědi.‘“
Nemusíš o svých hříších mluvit s druhými, musíš o nich ale říct Bohu. David řekl: „Mlčel jsem a … Ve dne v noci na mně těžce ležela tvá ruka…“ (Žalm 32:3-4).
Vyznání způsobí čtyři věci:
1) Umožní ti zažít Boží odpuštění. Bůh o tvém hříchu dávno ví, nemůže ti ale odpustit, dokud se vymlouváš a obviňuješ druhé. „Jestliže vyznáváme své hříchy, on … nám hříchy odpouští…“ (1. Janova 1:9). Je to na tobě.
2) Obnoví tvou emocionální a fyzickou energii. Nic není více vyčerpávající než zapírání a nic více povzbuzující než čistý stůl. David řekl: „Trápením mi slábne zrak, duše i tělo“ (Žalm 31:10, ČSP). Přemýšlel nad svým vztahem s Bat-šebou a řekl: „Dokud jsem mlčel, mé kosti chřadly … Svůj hřích jsem však potom doznal tobě … a tys mi odpustil mou vinu…“ (Žalm 32:3-5, B21).
3) Umožní ti znovu vykročit. Pokání ti umožní „zmáčknout tlačítko reset“ a začít znovu. Pokud jsi v pokušení vracet se k minulosti, je důležité udělat mezi ní a budoucností tlustou čáru.
4) Umožní ti růst. Thomas Edison řekl, že díky neúspěchu poznal deset tisíc způsobů, které nevedou k výrobě žárovky. Umožní, aby selhání pracovalo pro tebe místo proti tobě. A začíná to tím, že se vyznáš Bohu a přijmeš jeho odpuštění.