„Tiše, klid!“ Marek 4:39, B21
„Večer onoho dne jim řekl: ‚Přeplavme se na druhou stranu.‘ Opustili tedy zástup a vzali ho, jak byl, na loďku. Byly s ním i jiné loďky. Tehdy se strhla veliká větrná bouře. Vlny se valily na loď a ta se už naplňovala vodou. On ale spal na polštáři na lodní zádi. Vzbudili ho tedy: ‚Mistře, nezajímá tě, že umíráme?‘ Když se probudil, okřikl vítr a přikázal vlnám: ‚Tiše, klid!‘ Vítr se utišil a nastal naprostý klid. ‚Proč se tak bojíte?‘ řekl jim pak. ‚Ještě pořád nemáte víru?‘ Byli z toho úplně vyděšení. ‚Kdo to vůbec je?‘ ptali se jeden druhého. ‚Vždyť ho poslouchá i vítr a vlny!‘“ (Marek 4:35-41, B21)
Následování Ježíše tě nezbaví životních bouří, proto potřebuješ:
1) Připomínat si, že je s tebou Ježíš! Přemýšlej, pokud Ježíš dokáže bouři uklidnit, určitě by jí dokázal i zabránit. On nás ale nechává projít bouřemi, aby nám ukázal, že neexistuje problém, který by nedokázal vyřešit. Možná jsi v té situaci bezmocný, on ale ne, a díky tomu ho poznáš způsobem, jakým jsi ho dosud neznal. Jeho cílem je převést tě na druhou stranu bouře silnějšího.
2) Věřit tomu, co říká. Jestliže Ježíš praví: „Přeplavme se na druhou stranu“ (Marek 4:35, B21), žádná vlna není dostatečně velká, aby tě mohla srazit ke dnu. Platí pravda, že „je-li naše víra založená na víře někoho jiného, nemůžeme v bouřích života obstát; musíme mít ve svém srdci a ve své mysli svoji vlastní jistotu víry“.
Takže co ti Bůh zaslíbil? Postav se na to!