„Každý ať dává, jak se v srdci rozhodl… “ 2. Korintským 9:7, B21
Každý z nás dává z jiných důvodů. Zde je několik z nich:
1) Někteří lidé dávají kvůli pocitu viny. Přispívají na Boží dílo, protože kdyby ne, cítili by se špatně.
2) Jiní dávají z chamtivosti. Dávají jenom proto, aby dostali. Stojí přitom na biblických verších, jako například: „Dávejte, a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám“ (Lukáš 6:38). Co je špatného na takovém způsobu uvažování? Je zaměřený více na „mě“ než na „nás“.
3) Další dávají, aby získali slávu. Ježíš řekl: „Dávejte si pozor, abyste nepředváděli své dobré skutky lidem na odiv. Jinak totiž nemáte odměnu u svého Otce v nebesích“ (Matouš 6:1, B21). Bůh se nezajímá jen o to, co dáváš, ale zajímá ho, proč dáváš. Hledí až za míru tvého dávání, na tvé motivy. Pokud Bohu dáváš kvůli chamtivosti, vině nebo slávě, připíše ti na účet velkou nulu. Ježíš řekl: „Raději, když dáváš chudým, ať tvá levice neví, co dělá pravice. Tak tvé dobrodiní zůstane vskrytu a tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění“ (Matouš 6:3-4, B21).
4) Někteří lidé dávají z vděčnosti. Ptají se: „Jak se odvděčím Hospodinu za všechno jeho dobrodiní vů?i mn???či mně?“ (Žalm 116:12, ČSP) a dávají z vděčnosti. Takovým dárcem bys měl být i ty.