„Hospodin, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce … abys miloval Hospodina, svého Boha…“ 5. Mojžíšova 30:6, ČSP
Hebrejští chlapci procházeli obřadem obřízky. Bylo to znamení, že jsou ve smluvním vztahu s Bohem, na jehož základě měli zaslíbenou ochranu, vedení a požehnání. V Novém zákoně Pavel tento obřad přenáší do duchovní roviny: „… pravá obřízka je obřízka srdce Duchem…“ (Římanům 2:29, ČSP).
V duchovním smyslu znamená obřízka „odříznutí“ všeho, co v nás podněcuje nesprávné impulsy a činy. Ježíš řekl: „… kdo mají čisté srdce … uzří Boha“ (Matouš 5:8). Když máš čisté srdce, budeš schopen vidět Boha tam, kde jej jiní vidět nemohou, a slyšet ho, když ho jiní neslyší. „Čisté“ znamená také „neznečištěné“. Je rozdíl mezi čistým a znečištěným pramenem. Znamená to, že opustíš své sobecké uvažování a ukřižuješ svou tělesnou přirozenost. Rozdíl mezi odpuštěním a očištěním je jako rozdíl mezi odříznutím plevele a jeho vytržením i s kořeny. Odpuštění se vypořádává s důsledkem hříchu a ten se pozná snadno. Očištění se ale zabývá příčinou hříchu, a tu už není tak snadné identifikovat, protože souvisí s tvými povahovými rysy a vadami charakteru. Odpuštění přichází s vyznáním, ale očištění s chozením ve světle. „Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle … krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu“ (1. Janova 1:7).
Prosíš Boha pořád dokola o odpuštění stejných hříchů? To proto, že potřebuješ prožít opravdové očištění. Tvé srdce musí být obřezáno. A to je práce Ducha svatého.