„Viděl jsem Boha tváří v tvář a byl mi zachován život.“ 1. Mojžíšova 32:31
„I pojmenoval Jákob to místo Peníel (to je Tvář Boží), neboť řekl: ‚Viděl jsem Boha tváří v tvář a byl mi zachován život.‘ Slunce mu vzešlo, když minul Penúel, ale v kyčli byl chromý“ (1. Mojžíšova 32:31-32).
Pravda je taková, že nebýt Boží ochranné ruky nad tvým životem, dnes bys tu nebyl! Důvod, proč jsi nezahynul při havárii nebo tě nezabil nádor, je ten, že s tebou Bůh ještě neskončil. Vzpomínáš si na situace, kdy si někteří tví přátelé (a nepřátelé) mysleli, že to nezvládneš? Jenže Bůh tě zachránil a postavil tě na místo, kde jsi dnes. Když Bůh přestal zápasit s Jákobem, Jákob řekl: „… byl mi zachován život“ (1. Mojžíšova 32:31). A stejné je to s tebou, že? Protože máš před sebou ještě mnohem víc. Bible říká, že Bůh „povolává v bytí to, co není“ (viz Římanům 4:17). On chce do tvého života přinést věci, které tam dříve nebyly. Dobré věci!
Všimni si ale něčeho velmi důležitého: „Pak zůstal Jákob sám a tu s ním kdosi zápolil, dokud nevzešla jitřenka“ (1. Mojžíšova 32:25). Když s tebou Bůh jedná o důležitých věcech, dělá to v soukromí, ne před lidmi. Když jsi uprostřed davu, může ti to bránit slyšet jeho hlas. Možná ti připadá nebezpečné být sám s Bohem, protože ztratíš své masky i ego. Tvou první reakcí může být snaha zůstat v davu, brzy ale přijdeš na to, že dav nepokoj tvého ducha neutiší. Ten nepokoj, to je Bůh, který tě zve na schůzku! Takže se neboj s ním zápasit jako Jákob, dokud ti nevzejde nový den.