„… a rány pročistí nejvnitřnější útroby.“ Přísloví 20:30
Dalším způsobem, jak nás Bůh mění, jsou okolnosti. Problémy, tlaky, smutky, těžkosti a stresové situace vždy upoutají naši pozornost. C. S. Lewis řekl: „Bolest vždy trvá na tom, aby jí byla věnována pozornost. Bůh k nám šeptá v našich radostech, ale křičí k nám v naší bolesti.“
V anglickém překladu Bible od J. B. Phillipse čteme: „Vše, co se stane, těm, kteří milují Boha, a jsou povoláni podle jeho plánu, zapadá do sebe pro jejich dobro. Bůh je vybral, aby nesli podobu jeho Syna“ (viz Římanům 8:28-29, přel. z angl.). Do tvého života nemůže nic přijít bez dovolení tvého nebeského Otce. Vše musí projít jeho filtrem. Na tom, jak si Bůh používá okolnosti, je zajímavé, že jejich zdroj pro něj nehraje žádnou roli. Často si problémy přivoláváme sami. Někdy nám je způsobují jiní lidé. Jindy za naše problémy může nepřítel. Na zdroji okolností však nezáleží. Bůh řekl: „Použiji si to ve svém plánu pro tvůj život, abych tě učinil podobnějším Kristu.“ To znamená, že neexistuje okolnost, z níž bychom se nemohli poučit, pokud si zachováme správný postoj. Proč Šalomoun řekl: „Jizvy a modřiny vydrhnou špatnost a rány pročistí nejvnitřnější útroby“ (Přísloví 20:30)? Protože se měníme pouze tehdy, pokud je naše bolest větší než strach ze změny.
Jestli se chceš více podobat Ježíšovi, přemýšlej o těchto slovech: „Ačkoli to byl Boží Syn, naučil se poslušnosti z utrpení, jímž prošel…“ (Židům 5:8). Jestliže Bůh použil výzvy, konflikty a okolnosti života, aby svého Syna připravil k jeho údělu, neučiní totéž i ve tvém životě? Místo toho, aby ses snažil uniknout okolnostem, s nimiž se potýkáš, pouč se z nich a vyjdi z nich silnější.