„… si navykají … klevetit, plést se do cizích věcí…“ 1. Timoteovi 5:13
Bible říká, že pomluvy nejsou nic menšího než „vměšování se do cizích věcí“. Jon Zens řekl: „Viděl jsem, jak přátelé a rodiny trpí nevýslovnou bolestí kvůli pomluvám, které na tebe někdo vybalí bez tvého souhlasu a souhlasu dotyčné osoby. Může to být pravda, částečná pravda nebo úplná lež. Možná je to motivováno dobrými úmysly, vždy to ale obsahuje negativní informace a nespravedlivě to zabarvuje vnímání lidí. Osoba, která je pomlouvána, je mimo hru, protože ti, kdo o ní mluví, se obvykle vyhýbají přímému rozhovoru s tím, koho pomlouvají.“
Jeden křesťanský vedoucí řekl: „Křesťanská armáda je jediná, která střílí své raněné.“ Takže si nastav standard pro život tak, že budeš hodnotit lidi na základě vlastních zkušeností s nimi, a ne podle toho, co říká někdo jiný. Informace z druhé ruky jsou notoricky nespolehlivé a zavádějící a porušují Kristův příkaz: „Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi…“ (Matouš 7:12). Pokud tě někdo zranil, můžeš se s moudrostí těchto slov ztotožnit. Pomluvy a narážky se mohou zdát nevinné a přicházejí k tobě nenápadně, ale i když ten, kdo je šíří, nejedná ve zlém úmyslu, jeho motivy jsou špatné. Šíření pomluv je v rozporu s chozením v lásce a hledáním „toho nejlepšího“ v druhých (viz 1. Korintským 13:4-7).
A. W. Tozer řekl: „Nikdy nepředávej dál nic, co by někomu ublížilo. Láska přikryje množství hříchů (viz 1. Petrova 4:8) a donašeč nemá Boží přízeň. Jestli víš něco, co by mohlo ublížit jednomu z Božích dětí, vezmi to, zakopej a řekni: ,Tady odpočívá v pokoji příběh o mém bratrovi.‘ Bůh se o to postará.“