„Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde.“ Jan 16:7
Přestože učedníky bolelo srdce z Ježíšova odchodu, on je ujistil, že je to pro ně výhodné, protože jim to přinese nový věk moci a autority (viz Jan 14:12).
Být „pod novým vedením“ neznamenalo konec, ale pokračování Kristovy služby, protože Duch svatý převzal štafetu ze Synových rukou a vložil ji do jejich. Syn odchází, ale Duch s nimi zůstane „na věky“ (viz Jan 14:16). To byla jejich „výhoda“. Duch vstoupí do jejich lidských těl a bude v nich trvale žít! To není žádné nejisté, neurčité spojení. Je to Boží Duch, který si nás vyvolil za svůj trvalý příbytek. Uvažoval jsi někdy o výhodě, kterou ti to dává? Například se zítra můžeš probudit a cítit se ve stresu, unavený a podrážděný, a tyto pocity mohou snadno ovlivnit tvůj den. Ale protože v tobě žije Duch, tyto věci tě nemusejí ovládat. Pavel napsal: „Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá…“ (1. Korintským 6:19). Jakmile toto zaslíbení vírou přijmeš, staneš se Božím chrámem. Přitom můžeš být v práci, vézt děti do školy, venčit psa, čekat na výsledky biopsie nebo být na pohřbu svého nejlepšího přítele. Ty žiješ svůj každodenní život a v tobě žije Boží Duch.
Už chápeš, proč Ježíš řekl učedníkům, že je pro ně dobré, aby odešel a poslal Ducha svatého? Ať už děláš cokoli, nenech si tuto život měnící pravdu uniknout!