„Jak lahodnou chuť má, co ty říkáš! Sladší než med je to pro má ústa.“ Žalm 119:103
To, že si dnes pochutnáváme na zelenině, kterou jsme v dětství nenáviděli, svědčí o tom, že si v dospělosti dokážeme vypěstovat chuť na zdravé a životodárné potraviny. A protože Bible je potravou pro duši, můžeš si vypěstovat chuť i na ni.
Eugene Peterson napsal: „Křesťané se živí Písmem. Písmo svaté živí svaté společenství, jako jídlo živí lidské tělo. Křesťané se Písmo nejen učí, studují nebo ho používají, ale osvojují si ho, přijímají ho do svého života tak, aby se proměnilo ve skutky lásky.“ Podle průzkumu má průměrný čtenář Bible devět různých Biblí a shání další. Co na tomto obrázku nesedí? Tajemstvím, o němž se nemluví, je, že mnoho lidí považuje Bibli za nudnou. To je poměrně aktuální a vážný problém. Starověká řečtina, jazyk Nového zákona, nemá výraz pro nudu. V angličtině toto slovo získalo svůj současný význam až v posledních několika staletích. Když se zamyslíme nad světem dávných časů, světem bez televize, internetu, filmů a prakticky bez knih, máme sklon si myslet, jaká to musela být nuda. Ale lidé dávných časů se nenudili. To až naše generace se nudí, protože naše schopnost soustředit pozornost a potěšit mysl delším přemýšlením se snížila v důsledku závislosti na vnějších podnětech. Máme příliš mnoho lákavých alternativ.
To znamená, že než se člověk stane věrným čtenářem Bible, musí začít disciplínou, pak bude brát četbu Bible jako povinnost, a nakonec se mu to stane potěšením. „Jak lahodnou chuť má, co ty říkáš! Sladší než med je to pro má ústa“ (Žalm 119:103). Taková může být i tvá zkušenost při čtení Božího slova. Stačí, když k tomu přistoupíš s plnou vážností.