„Všechnu svou starost vložte na něj…“ 1. Petrova 5:7
Obavy jsou přehnaná starostlivost. Pokud je nedostaneš pod kontrolu, mohou tě připravit o důležité věci, jako je sebedůvěra, radost, pokoj, humor a nadhled. Obavy jsou plodem posedlosti něčím – usilovně se snažíš přijít na to, co se stalo, potřebuješ pochopit, co si lidé myslí, snažíš se rozhodnout, co máš dělat.
„Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej. Poznávej ho na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky“ (Přísloví 3:5-6). Důvěra vyžaduje, aby ses smířil s nezodpovězenými otázkami a spokojil se s tím, že Bůh ví to, co ty nevíš. Nikdy nenajdeš odpovědi na všechny otázky a nikdy nebudeš všemu dokonale rozumět. I apoštol Pavel napsal: „… naše poznání je jen částečné…“ (1. Korintským 13:9). Léčení obav začíná tím, že přijmeš následující tři věci: Bůh ví všechno, nikdy ho nic nezaskočí a nikdy se nestane, že by neměl řešení. Můžeš si tedy vybrat, zda poneseš své břemeno sám, nebo je vložíš na Pána. „Všechnu svou starost (všechny své obavy, ustaranosti, znepokojení – jednou provždy) vložte na něj, neboť mu na vás záleží“ (1. Petrova 5:7).
Všimni si slov „všechnu svou starost“. Naučit se takto žít vyžaduje trpělivost a nácvik, proto nečekej zázrak přes noc. Tajemství úspěchu spočívá v tom, že budeš své obavy odevzdávat Bohu častěji, než je brát zpět na sebe. Uč se sám sebe přistihnout při činu. Když tě přepadnou obavy, řekni: „Pane, to není moje starost, ale tvoje. Takže ti to předávám.“ Vyzkoušej si to během příštích třiceti dnů, a uvidíš, co se bude dít.